Jdi na obsah Jdi na menu
 


Popis plemene a standard

Galgo español - Španělský galgo

Skupina: 10 / Sekce: 3 / ID: 285

Popis

bude doplněn

Standard

ZEMĚ PŮVODU: Španělsko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 26. 05. 1982.

POUŽITÍ: Pes na štvanice určený k lovu zajíců v terénu, rychle pronásledující zvěř a lovící na dohled. Dříve se používal také k lovu jiných zvířat jako králíků, lišek a dokonce divokých prasat, avšak v podstatě je toto plemeno určeno k lovu zajíců v terénu.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 10 Chrti
Sekce 3 Krátkosrstí chrti.
Bez pracovní zkoušky.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Plemeno Galgo Espaňol znali již staří Římané v antických dobách; lze však předpokládat, že k jeho rozšíření na iberský poloostrov došlo mnohem dříve. Toto plemeno pochází ze starých asijských chrtů a přizpůsobilo se na poměny španělských stepí a plošin. Během 16., 17. a 18. století byl byli psi tohoto plemene exportováni ve značném počtu do jiných zemí – například do Irska a Anglie. Galgo Espaňol je jedním z předků anglického chrta (Greyhound), který vykazoval stejné specifické charakteristické znaky plemena jako Galgo Espaňol. Tyto znaky později sloužily k výběru a přizpůsobení. Je třeba dodat, že mezi četnými citáty klasických autorů vyzdvihuje následující citát Hitova velekněze důležitý a původní účel využití uvedeného plemena: „Jakmile zajíc vyběhne, fenka Galga ho pronásleduje.“

CELKOVÝ VZHLED: Chrt značné velikosti, středního formátu, s lehce konvexním profilem, podlouhlé stavby těla, s dlouhou a štíhlou hlavou. Kompaktní kostra, dlouhá a štíhlá hlava, prostorný hrudní koš, silně vtažené břicho a velmi dlouhý ocas. Pánevní končetiny výrazně svisle postavené a dobře osvalené. Jemná krátká srst nebo polodlouhá drsná srst.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Obdélníkový trup: délka trupu je poněkud delší než kohoutková výška. Podstatné jsou především proporce a funkční harmonie v postoji i v pohybu.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Klidná a spíše rezervované povaha. Při lovu se však projeví jeho průbojnost a živost.

HLAVA: V souladu s tělem je hlava dlouhá, kostnatá a suchá. Poměr délky mozkovny vzhledem k délce tlamy činí 5 : 6. Délka mozkovny je 5, délka tlamy je 6. Horní linie tlamy a lebky se lehce rozbíhají. Při pohledu shora by měla hlava být velmi dlouhá a stejnoměrná, s dlouhou a štíhlou tlamou.

MOZKOVNA: Lebka: Štíhlá a z profilu lehce konvexní. Její délka přesahuje šířku. Středem klenby mozkovny probíhá rýha, která je v prvních dvou třetinách (při pohledu od tlamy) velmi výrazná. Čelní hrboly a týlní hrbol jsou jen naznačené. Stop: Lehký, jen velmi málo vyjádřený.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI: Nosní houba: Malá, vlhká; černě pigmentovaná. Tlama: Dlouhá, s lehce konvexním a štíhlým hřbetem nosu. Pysky: Velmi suché. Horní pysk těsně překrývá dolní. Dolní netvoří žádný výrazný koutek tlamy. Pysky jsou jemné, těsně přiléhající a tmavě pigmentované. Čelisti / zuby: Zuby silné, bílé a zdravé. Nůžkový skus. Špičáky jsou silně vyvinuty. Plný počet premolárů. Oči: Malé, šikmo uložené, mandlového tvaru; přednostně tmavé, oříškově zbarvené. Klidný, měkký a zdrženlivý výraz. Oční víčka: Jemná kůže a tmavá kůže sliznic. Velmi těsně přiléhají k oční bulvě. Uši: Široké nasazení, trojúhelníkový tvar, masité v první třetině, k zaoblené špičce jsou tenčí a jemnější. Vysoko nasazené. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši v první třetině zpola vzpřímené, se složenými konci směřujícími stranou. V klidu (uvolnění) tvoří uši růžicové ucho těsně přiléhající k hlavě. Pokud uši natáhneme dopředu, dosahují těsně ke koutku tlamy. Patro: Tmavé, se silně vystupujícími, výrazně vyjádřenými rýhami sliznice.

KRK: Dlouhý, oválný, plochý, štíhlý, silný a pohyblivý. Štíhlý u nasazení hlavy, k počátku trupu se lehce rozšiřuje. Horní linie je lehce konkávní. Dolní linie je téměř rovná, s lehkým vyklenutím oprotřed.

TRUP: Celkový pohled: Obdélníkový, silný a pohyblivý, vykazuje sílu, pohyblivost a vytrvalost. Hrudní koš je silně vyvinutý; silně vtažené břicho. Horní linie z profilu: Lehce konkávně probíhající hřbetní linie, konvexně probíhající bederní partie. Bez náhlých přerušení a odchylek za pohybu, což působí dojmem velké pružnosti. Kohoutek: Jednoduše naznačený. Hřbet: Rovný, dlouhý a dobře vyznačený.

Bedra: Dlouhá, silná, nepříliš široká, s klenutou horní linií a kompaktním svalstvem, budící dojem pohyblivosti a síly. Výška beder může ve střední části přesahovat kohoutkovou výšku. Záď: Dlouhá, silná a velmi šikmá. Její sklon vůči horizontále přesahuje 45°. Hruď: Mohutná, ale přesto ne příliš široká; Hluboká, aniž by dosahovala k lokti, a velmi dlouhá až k volným žebrům. Vrchol prsní kosti vyjádřen. Žebra: Plochá žebra s velkými mezižeberními mezerami. Žebra musí být dobře viditelná a vyjádřená. Obvod hrudního koše je jen o málo větší než kohoutková výška. Dolní linie z profilu a břicho: Břicho je od konce prsní kosti silně vtažené. Krátké a suché boky. Dobře vyvinuté slabiny.

OCAS: Hluboko nasazen a u kořene ocasu silný. Probíhá podél končetin a těsně k nim přiléhá. Postupně se zužuje až k velmi tenké špičce. Pohyblivý a velmi dlouhý; dosahuje hluboko přes hlezno. V klidu má ocas srpovitý tvar, se solně vyjádřeným háčkem na konci směřujícím ke straně. Je zatažen mezi běhy a háčkem se téměř dotýká země před pánevními končetinami. To je charakteristický postoj, který plemeni propůjčuje typický vzhled.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY Všeobecně: Běhy absolutně svislé, jemné, rovné a rovnoběžné; kratší a jemnější přední nadprstí. Zaječí tlapky. Plece: Suché, Krátké a šikmé. Lopatka musí být výrazně kratší než pažní kost. Nadloktí: Dlouhá pažní kost, delší než lopatka, velmi svalnaté, s volným loktem třebaže loket těsně přiléhá k tělu. Předloktí: Velmi dlouhé, rovné a rovnoběžné; dobře vyjádřené kosti; vystupující šlachy. Karpální polštářek velmi silně vyjádřen. Přední nadprstí: Lehce skloněné, jemné a krátké. Tlapy hrudních končetin: Zaječí tlapky. Těsně uzavřené a dobře klenuté prsty. Silné a dlouhé články prstů. Polštářky tlap tvrdé a dobře vyvinuté. Kůže mezi prsty přiměřeně vyvinutá; drápy jsou dobře vyvinuté. Úhly: Úhel mezi lopatkou a pažní kostí 110 stupňů
Úhel mezi pažní kostí a předloktím 130 stupňů

PÁNEVNÍ KONČETINY: Všeobecně: Silné, dobře vyznačené kosti; dlouhé, dobře vyvinuté osvalení. Absolutně svisle postavené, se správným úhlením. Dobře vyjádřená hlezna; krátké nadprstí postavené kolmo k zemi. Zaječí tlapky s klenutými prsty. Pánevní končetina budí dojem síly a obratnosti při dobrém posuvu. Stehna: Velmi silná, dlouhá, svalnatá a pevná. Kosti stehna jsou optimálně svisle postavené (k podložce). Při pohledu zezadu je na první pohled vidět velmi dobře vyvinuté osvalení; délka dlouhého, plochého a silného stehna činí ¾ délky lýtka. Lýtka: Velmi dlouhá, s dobře vyjádřenými, jemnými kostmi. Svalnaté v horní části a méně svalnaté v dolní části, se zřetelně viditelnými žilami a šlachami. Hlezno: Velmi vyjádřené s dobře viditelnými a silně vyvinutými Achillovými šlachami. Nárt: Tenkým, krátký a kolmo k zemi postavený. Tlapy pánevních končetin: Oválné, stejně formované jako tlapy hrudních končetin. Úhly: Kyčle ke stehnu 110 stupňů
Stehno k holeni 130 stupňů
Úhel hlezna je větší než 140 stupňů

CHODY: Typickým způsobem pohybu tohoto plemena je přirozeně cval. Klus je velmi dlouhý, těsně nad zemí, pružný a energický. Bez tendence k mimochodu a k posunu bokem.

KŮŽE: Těsně přiléhá k tělu ve všech partiích, je odolná a pohyblivá, růžově zbarvená. Sliznice by měly být tmavé.

OSRSTĚNÍ

SRST: Hustá, velmi jemní, krátká, hladká; stejnoměrně pokrývá celé tělo až po mezery mezi prsty. V zadní části stehen poněkud delší. Varieta s polodlouhou drsnou srstí vykazuje odlišnou drsnost a délku srsti; třebaže srst vždy stejnoměrně pokrývá celé tělo, vzniká vous na horním pysku, na tvářích, huňatých obočích a chocholce.

BARVA: Všechny barvy jsou přípustné. Typické barvy v pořadí, v jakém se jim dává přednost, jsou: • Plavé a více nebo méně tmavě žíhané, dobře pigmentované. • Černá. • Černá skvrnitá, světlé nebo tmavě. • Tmavé odstíny žluté. • Skořicová. • Žlutá. • Červená. • Bílá. • Skvrnitá.

VELIKOST: Kohoutková výška: Psi: 62 až 70 cm.
Feny: 60 až 68 cm. Odchykly 2 cm nahoru jsou u psů vynikajících proporcí přípustné.

CHYBA: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

LEHKÉ VADY: • Hlava poněkud široký nebo nepříliš jemně cizelovaná. • Tlama příliš špičatá, při pohledu ze strany horní linie tlamy rovná. • Příliš zdůrazněné temeno. • Chybějící jakýkoliv premolár. • Klešťový skus. • Poněkud kratší ocas, dosahující jen těsně přes hlezno. • Jizvy, rány a oděry z lovu.

TĚŽKÉ VADY: • Mohutná hlava. • Přehnaně široká mozkovna se špičatou tlamou. • Příliš zdůrazněný stop. • Horní linie tlamy a lebky rovnoběžné. • Silné pysky, vyslovený lalok. • Mírný podkus. • Ztráta špičáků, která nevznikla úrazem. • Světlé, kulaté oči, vystupující oči. • Entropium, ektropium. • Krátké, malé uši, postavené uši. • Krk kulatý a krátký. • Sedlovitě pronesený hřbet. • Výška beder níž než v kohoutku. • Krátká, kulatá, příliš málo šikmá záď. • Příliš malý obvod hrudníku. • Sudovitě zaoblená žebra. • Krátké slabiny. • Oblé, silně vystupující a příliš málo protažené svaly. • Nesprávný postoj, prsty nejsou těsně sevřené; kravský postoj. • Slabé polštářky. • Kupírované uši nebo ocas. • Vnější linie hrubé, těžkopádné, neobratné. • Nevyvážená povaha.

VYLUČUJÍCÍ VADY: • Agresivita nebo bojácnost. • Nedostatky typu. • Rozštěp nosu. • Silný podkus nebo předkus. • Horní linie velmi široká, plochá a rovná. • Hrudník zasahující hlouběji než k loktům. • Znak, který naznačuje nebo dokazuje vkřížení jiného plemena. • Albinismus.

Psi vykazující patrné psychické abnormality a nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.